Díky za každé nové ráno...

17. března 2007 v 9:41 | lída harcubova |  sešit díků
Díky za to, že jsem zdravá, chodím, vidím, slyším... a vůbec, že žiju co žiju, protože žít se dá všelijak, ale rozhodně ... i hezky...

Díky za můj život bez násilí, bez drog a bez velkých krutých ztrát a kopanců.
Díky za mnoho krásných lidí, které mi bylo dovoleno poznat doma i ve světě..
Díky za mnoho krásných zážitků, které mi bylo dovoleno prožít doma i ve světě..
Díky za klidné dětství na moravské vesnici vesnicovaté, ...taky za rodiče, co mě nebili, díky za sourozence, hlavně za jedinou sestru Jiřinku..

Díky za dětskou kamarádku Květu .. a Jarku, co mě učila kouřit /úspěšně na mnoho let../
Díky za pubertu bez následků, za pubertu bouřlivou, hodně bouřlivou...
Díky za vlasatého Sonyho, co mi vzal něžně a láskyplně panenství a ještě rok mě pak děsně miloval.
Díky za hubeného blonďáka Frantu, co mě miloval, žárlil, a pak odešel na vojnu... Díky za kamaráda Zdenka, co mě pro Frantu hlídal, byl můj kamarád a měl mě rád.
Díky za malého bubeníka Káju, který mě celé noci učil a naučil milování, tedy díky za dva roky krásného sexu.

Díky za studenta ČVUT Milana, který se mnou skoro rok chodil, spal, ale sexu se bál.
Díky za studenta veteriny Jirku a naši velikou a něžnou prázdninovou lásku ... a zbytek už jen na dálku.
Díky za milou spolužačku a mnohaletou kamarádku Olinu, se kterou jsme nejednu skleničku bílého vypily.
Díky za úspěšnou maturitu na ekonomické škole.
Díky za milovanou stařenku - učitelku, která zemřela den před Štědrým dnem roku 1974, která mi pro výběr manžela kladla na srdce jedinné:
"Děvčico, hlavně, by tě nebil !"
Díky za prvního muže Jirku, který mě nebil.
Díky za dva hodné a milované syny - Michala a Tomáše.

Díky za jejich zdraví, za jejich dobrou práci, krásné bydlení, za jejich výbornou volbu skvělých manželek - Verči a Lucky.
Díky i za druhého
muže Pavla, tátu Marušky, který mě taky nebije... zatím... ha ha...








Díky za posledních 25 let mého nevšedního života.
Díky za tu možnost žít vedle nejhouževnatějšího, nejúžasnějšího a nejstatečnějšího vozíčkáře co znám, vedle mojí dcery Marušky.

Díky za to, že Maruška čte návody a nenechá mě všechny přístroje zničit... ha ha.
Díky za moje nejsladší sluníčka Nikiho, Vendu, Anynku a Sáru a Elišku
Eli


Díky za úžasné osobní setkání s papežem Janem Pavlem II. ve Vatikánu a jeho požehnaný dotek...
Díky za dlouholeté přátelství Jarmile, Sonje, Olině a Olině z Moravy.
Díky za dopisování si s úžasným lékařem MUDr. Matějčkem.
Díky za laskavé setkání s úžasným dalailámou v Praze.
Díky za setkání s textařem a spisovatelem Michalem Horáčkem a za jeho krásné soucítění.
Díky za veselé setkání s valašským králem Bolkem Polívkou na farmě v Olšanech.
Díky za milé setkání s herečkou Bárou Štěpánovou nejen v Českém Krumlově.
Díky za dva skvělé chlapy - naše sponzory "ředitele", díky za príma Lálu s Jirkou, za paní Evu a Pavlínu z letiště, za milou Tamilu a další fajn lidičky, co mi už pár let moc pomáhají s postiženou Maruškou. Těžko bych to bez nich zvládala...
Díky za setkání s Honzíkem Potměšilem, v roce 2005 čerstvě oženěným.
Díky za staré dobré kamarádky - Marušku, Ivku, Vlastu, Vendulku, Helu, Jitku, Lídu, Ivu, Hanku, Lenku, Mílu a plno dalších, co mi vždycky pomůžou, když je potřeba, a taky díky za ty nové - Jitku, Mílu, Evu, Pavlínu a za Maruščiny príma spolužačky z obchodky a profesory a hodné sousedy. Bez všech těch skvělých lidí bych nikdy nezvládla, co jsem zvládla.
Díky za roční pobyt v Americe, za skvělé kamarády - Danušku, Míšu, Betty, Toma, Doris, Chris, Pat, Ronyho, Martinu a další, kteří nám ve Spojených Státech moc pomáhali.
Díky za přátelství paní učitelky Churairat Charlie z Bangkoku vThajsku.
Díky díky díky ... za každé moje nové ráno...
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama