Thajsko - výlet s dcerou na vozíčku...

17. března 2007 v 19:42 | Lída Harcubová... |  cestování s vozíčkářkou

Sawasdee! ... to je thajsky Ahoj...


Už to je víc jak rok, co jsme se s Maruškou vrátily z patnáctidenního cestování po exotickém Thajsku a věřte, nemělo to chybu!

Jak jsme se tam dostaly a jak to vlatně všechno bylo, jak to je možný, že obyčejná česká máma a holka na invalidním vozíku si jen tak cestuje letadlem na tak daleký předaleký východ? To bylo tak...

Nejdřív se našel jeden slušný, citlivý a soucitný člověk, od kterého Maruška
dostala sponzorský dar "na splnění snu". A protože je tak trochu buddhistka,
vyhrála ze všech možných nápadů její touha po návštěvě země úsměvů a chrámů, buddhismu, draků a hodných lidí - do pohádkového Thajska.

S batohem na zádech...
Rozhodly jsme se jet jako "baťůžkářky", tedy ne přes cestovní kancelář, to by bylo zbytečně moc drahé. Ale jen těžko bychom se obešly bez rad ing. Oldy Thera. Byl v Thajsku několikrát a poradil nám co dělat, co nedělat, co vzít ssebou a co je zbytečné a na co pozor a zařídil nám letenky. Skvělý člověk,poradil nám všelijaké "vychytávky" a těžko bychom to bez jeho chytrých rad takto zvládly.
Skype: oldather, Email: info@sletenkou.cz

Na letišti v Bangkoku jsem sice hledaly v té obrovské hale náš bágl asi
hodinu, ale s pomocí hodných lidí vše dobře dopadlo. Měly jsme na internetu
nalezené ubytování v penzionku KIK KIK KIK, ale ten měl v přízemí tak malý
pokoj, že jsme s vozíkem neprojely a navíc záchod měli jen turecký, se šlapkami, pro nechodícího vozíčkáře fakt nevhodný. Nakonec jsme se ubytovaly v nedalekém hotýlku TUPTIM, kde byl pokoj dostatečně velký a měli evropské WC a teplou vodu. Na pokoji klimatizace, snídaně v ceně a známá ulice Khao San Road byla nedaleko.

Přes den je ulice Khao San Road docela normální ulice. Ale večer a dlouho do noci je to místo, kde se setkávají lidí všech národností, kde je veselo kolem stánků se vším možným, kde se pletou copánky a dělají dredy, malují se henou obrázky na kůži a všude kam se podíváte jsou restaurace, stánky s oblečením, taškami, obrázky, suvenýry a s jídlem, prodejny CD, cestovní kanceláře a internetové kavárny. A taky tam stále projíždí vozíčky s čerstvým ovocem na ledu, vychlazenými mandarinkovým džusem, který mačkají přímo před vašima očima a je to slaďoučká lahoda.. Další vozíčky jsou s grilem a masíčkem na špejli, vepřový, kuřecím či hovězím, jaké je libo! Ukážete na špízek, který se vám líbí, stojí našich asi 6 Kč, prodavač jej dá na gril a za chvíli okusujete masíčko, které nemá chybu!

Sem tam projede "tuk tuk", což je tříkolka jezdící v Bangkoku jako taxi. Je to levná přeprava pro dva tři lidi. Invalidní vozík se tam ale nevešel. Cena se smlouvá předem. I u stánků se smlouvá, je to zábavné a my se to brzy naučily. Je to hra nervů, ale s úsměvem. Někde se ale nesmlouvá vůbec, třeba ve větších obchodech a velkých obchodních domech, či zlatnictvích.

Výlety - Ayuttaya, bývalé hlavní město Thajska a most přes řeku Kwai
Když v Bangkoku chcete jet někam na výlet, zajdete do nejbližší cestovky a výlet si domluvíte a zaplatíte. My chtěly do města Ayuttaya. Bylo tam zbořeniště toho královského paláce, co v něm vládl král Siamu z filmu "Anna a král". A taky Buddhové a chrámy, nové i staré a všechno to bylo moc krásný a zajímavý. Jeden obrovský ležící Buddha měl oranžový hábit a byl kamenný. Před ním byl oltáříček a prodávali tam obětinky. Tři vonné tyčinky, svíčku, květ lotosu a v papírku pláteček zlata. Tyčinky se o svíčku zapálí. květ lotosu položí na oltáříček a plátek zlata se lípne na kamenného Buddhu. Časem bude Buddha zlatý celý... Toto se dělá u všech buddhistických chrámů, ve všech kláštěrech, svatyních a posvátných místech.

Maruška psala do deníčku: "Taky jsme byly na sloní farmě, kde byla možnost projet se na slonu. Mamka mě na to sloní nástupiště do sedátka na hřbet slona nerasovala, bylo to po strmých schodech, ale zato jeden malý slonek si mě oblíbil a pořád za mnou chodil a oťapkával mě chobotem, až jsem měla bílé kalhoty plné sloních razítek. Krmila jsem ho a byl to všechno pro mě neuvěřitelný zážitek!"
A výlet na smutně slavný most přes řeku Kwai, to byl další zážitkový maraton.
Nejdřív návštěva hřbitova, který nechali Thajci zřídit na počest padlých letců, vojáků a zajatců, co padli na stavbě toho mostu roku 1943. A pak muzeum zřízené z původního lágru se spoustou fotek vyhublých vězňů, ... jako u nás v Terezíně...! Bolest a hrůza...

Z Marušky deníčk: "Po řece Kwai k mostu jsem jeli hodně rychle takovou malou loďkou. Lidi z našeho zájezdu byli Japonci, Němci, Angličan, Španělé a všichni se snažili nám všemožně pomáhat. Byl mezi nimi jeden ramenatý Australan s manželkou a byl povoláním záchranář. Vzal mě do náruče jako pírko a mamka si skoro celý den odpočívala. Omlouvala se jeho ženě, že ho tak zneužíváme, ale prý to jinak ani neumí..., prostě záchranář! Taky student z Malaisie nám pomáhal a já že umím dobře anglicky, mohla jsem si s každým popovídat..."

Pattaya, moře a "mladý" Buddha a růžové bary, lodí na ostrov Koh Larn
Být v Thajsku a nevidět moře, to by byl hřích! Odjely jsme tedy na týden na jih, do města Pattaya. Je to sice město známé hlavně svými růžovými bary plnými prodejných děvčat, ale je tu taky nad městem veliký zlatý 12ti metrový Buddha, docela mladý - z roku 1973. Pak komplex buddhistických klášterů a chrám s Buddhou, co řeší hádky a neshody. Jezdily jsme každý den lodí se koupat na ostrov Koh Larn, což byl neuvěřitelný zážitek! Moře mořovaté a nejmořovatější, jak si nej dokážete představit! Tyrkysové, průsvitné, s korálovou výzdobou a voda teploučká tak, že jsme tam vydržely klidně hodinu. Taky jsme absolvovaly naprosto boží thajskou masáž!

V Pattaye jsme našly nádhernou zahradu se stálou expozicí "Malý Siam a svět", kde vedle miniatur historických a současných staveb a monumentů Thajska byla třeba Eifellovka a Vítězný oblouk, Socha Svobody, opera v Sydney, či Michelangelova Pieta a David a mnoho dalších světových vyjímečností. Nádhera!

Přes den je Pattaya normální moderní přímořské letovisko. Město se spoustou obchodů a krásných pláží plných turistů, město plné hotelů a pensionů, restaurací a barů. Po západu slunce se v mnoha z nich rozsvítí růžová světla, všude hraje hudba a z přímořských ulic Pattaye se stane pestré sexuální panoptikum... Tisíce chlápků všech národností, všech věkových i váhových kategorií vyrazí do ulic a barů a začnou balit mlaďoučké droboučké Thajky. Naprosto nesourodé páry se láskyplně drží za ruce a představa toho dalšího ... někdy tak trochu děsí...!

Bangkok podruhé - Čínská čtvrť, dobré skutky, civilizace a hlt slivovice
Buddhisti mají v "programu", či jak to říct, dělat dobré skutky. Třeba jsme narazily v Čínské čtvrti na prodavače klícek s živými ptáčky. Taky jsme si jednu klícku koupily a já otevřela dvířka a ptáčky pustila na svobodu. Chtěly jsme celou dobu udělat tento dobrý skutek! Thajci jsou neuvěřitelně hodní a přátelští lidé, stále ochotní pomáhat.
Jedna Marušky bývalá učitelka říkala, že by se do Thajska bála jet, že je to taková exotika, že tam asi není moc civilizace...! Bangkok je obrovské moderní 6-ti milionové město s mrakodrapy a obrovskými továrními, obchodními i univerzitními komplexy. Je tu TESCO, McDonald i KFC, a to vše hned vedle úžasných zahrad plných přenádherných buddhistických chrámů a památek z dávných staletí.

Je to jiný světadíl a jiná mentalita lidí a jiné bacily, pro nás Evropany, tak hlt slivovice na "vypálení červa" každé ráno na lačno, raděj nepodceňovat.! Maruška to řešila Echinaceovými kapkami, prý je to taky hnusný, ale dá se to vydržet. Nemá alkohol ráda. Neměly jsme vůbec žádné zdravotní problémy... a civilizace? Té je tam opravdu dost!
A je konec pohádky!

"Kapunká" to je thajsky DĚKUJI.
Takže -
"kapunká" panu Horáčkovi za tu pohádkovou dovolenou,
"kapunká" za ta úžasná setkání s historií a dobrými lidmi,
"kapunká" za to všechno dobrodružství s Maruškou,
"kapunká" všem dobrým duchům Thajska...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Petra Petra | E-mail | 17. listopadu 2007 v 13:33 | Reagovat

Pekný dobrý deň,

pri plánovaní našej zimnej cesty po prenádhernom thajsku som natrafila aj na Vás zážitok :)

Väčšinu miest poznám, usmievala som sa nad Vašimi opismi, viem, o čom hovoríte / píšete.

V čom Vás však obdivujem, v čom je Váš opis iný,  je odvaha, chuť a vnútorná sila, vyzbrojená ktorou kráčate obe životom.

Ľudí, ktorí sú citliví, ktorí sú vďační za tieto nádherné životné drobnosti táto zem potrebuje ako soľ. duša, ktorá je plná citu, lásky, porozumenia, ktorá nie je poznamenaná materiálnosťou sveta a dokáže rozdávať úsmev a pekné slovo, tá duša sa počíta... :))

trošku sentimentality v sobotné popoludnie, ale práve pre ten úsmev, pre tú radosť zo života, pre tú chodím do thajska aj ja. ako p. Thér spomína v jednom zo svojich cestopisov - skúsme ju importovať, skúsme ju priviezť cestou domov a rozdávať...!!!

Želám Vám aj Maruške všetko dobré a úsmev na tvári.

pekný deň,

Petra

2 Lída Lída | 11. ledna 2014 v 22:41 | Reagovat

[1]:Díky za hezká slova, Petro, přeji mnoho zážitků při Vašich cestách :-D

3 SergiooC SergiooC | E-mail | 16. ledna 2017 v 18:21 | Reagovat

I found this page on 12th place in google's search results. You need some search engine optimization. Many webmasters think that seo is dead in 2017, but it is not true. There is sneaky method to reach google's top 5 that not many people know. Just search for:  pandatsor's tools

4 FelixE FelixE | E-mail | Web | 18. ledna 2017 v 11:15 | Reagovat

Miluju čtení vašich článků

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama