O pohádkách...

17. března 2007 v 12:09 | lída37 |  moudrá slova...
Mnohokrát jsme my dospěláci, my rodiče malých dětí přemýšleli, diskutovali a rozvíjeli všemožné teorie o tom, proč jsou pohádky tak kruté a plné bolesti, strachu a násilí.

Od nepaměti se v pohádkách vraždí tu otráveným jablkem, tu se žerou babičky i myslivci, jindy zase mění děti v krkavce či koťata. Zlí vlci, čerti a čarodějnice číhají ze všech koutů a děti řeší hluboké otázky o životě a smrti.
Děje, tedy píše se to celá staletí asi proto, aby se děti setkaly s děsy a nočními můrami a aby se musely poprat se strachem z neznáma v době "pod ochranými křídly". V době, kdy se můžou se svými obavami a strachy schoulit mámě či tátovi do klína, kde najdou ten pokoj, klid a mír bez zla, kde neznámé se vysvětlí a dobro vítězí. Jsou asi lépe připravení na dospělost, když se s hrůzami a strachem setkali už jako malí.

Jako dětské nemoci. Kdo si je prodělá v dětství, nemá problém. Ale dostat spalničky či příušnice ve třiceti, to je problém veliký...

Nevím, třeba to tak je s těma pohádkama "moudrostí života".... a vlastně psychologicky - vymyšlený ...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama