Austrálie, další Marušky splněný sen

1. května 2018 v 1:20 | Lída Harcubová... |  cestování s vozíčkářkou
Letíme do Austrálie, je 3. 4. 2018...
V Amsterdamu pršelo, v Číně svítí sluníčko... Letiště v Hongkongu je takové smutné...



No, děcka, my fakt couráme v Austrálii, teda zatím po Melbourne...
Došly jsme k přístavu, kde byla kráva na stromě, na vyhlídkovém kole nám dala paní slevu, i když jsme neměly australskou průkazku ZTP/P..., počasí bylo příjemný a výhledy okouzlující. Vyhlídkové kolo je ve velkém zábavním parku, prolezly jsme pár hadráren, koupily si krém na opalování... a v řecké restauraci si daly moc dobrý plněný placky a moji milovanou baklavu...

Melbournské pivo taky docela jde...

Druhý den v Melbourne - dnes jsme měly s Maru narvanej den... Mořské akvárium, hlavně úžasná banda tučňáků královských, pak smutné Muzeum imigrace a nakonec katedrála sv. Pavla, kde jsme poseděly a zapálily svíčky... a koupila jsem si přepěkný barevný růženec...

Muzeum imigrace bylo smutné, ale moc zajímavé. Některé hrníčky měly repráčky a vyprávěly ne zrovna veselé příběhy lidí, kteří před lety přišli do Austrálie... Je to poselství pro nás všechny... Člověk si má uvařit čaj, v klidu posedět a naslouchat druhým...

Čtvrtý den je sobota. Modro, teplo a v Melbourne na ulicích krásně hráli a zpívali písničkáři,... něco drobáků jsme naházely do klobouků. Nějaké skupinky protestovaly, lidi chodili pomalu, svátečně a usmívali se. My vyrazily k parlamentu, prošly krásné zahrady, zapálily svíčky v katedrále sv. Patrika, procházkovaly po ulicích a loučily se s příjemným městem Melbourne...

Zítra si půjčíme auto a pokračujeme k bílému majáku, nejstaršímu v Austrálii, a dál na nádhernou cestu Great Ocean Road... Držte palce, ať trefíme na neplacené dálnice...

No, hustý... Když jsme u protinožců, tak musí být něco obráceně... v autě jsou stěrače kde u nás blinkry. Takže odbočuju a namísto blinkru stírají stěrače... už několikrát... Maru se řehtá a prej: "Stěrače stírají!!!... Ale to nemusíte hlásit, to přece vidíte..."

Úžasný, ale závěrem hodně náročný den dnes v Austrálii... Z Melbourne jsme jely směr Geelong a dál do města Apollo Bay. Počasí paráda, krásná vyhlídka Marriner's nad městem Apollo Bay, nejstarší maják Australie, a nakonec známá vyhlídková silnice Great Ocean Road a nejznámější skály 12 apoštolů... všechno jsme našly, dokonce i ten správný benzín vzaly... Ale...

Ubytování ve městě Warrnambool jsme už za tmy hledaly asi dvě hodiny,... a to máme dvě navigace. Už jsem v zoufalsví přemýšlela o spaní v autě... Řízení vlevo je děsný za světla, potmě naprosto šílený. Dopadlo to dobře,... sice jsem asi třikrát vjela do protisměru, ale odpustili mi to...

A jedme dál... koala ani klokan zatím nikde, jen stáda krav a ovcí...

Prej 12 apoštolů a ono jich je jen osm...

Konečně klokani všude..., jsme v australském národním parku Grampians, městě Halls Gap. Prvního klokánka, chudáčka, jsme viděly mrtvýho u silnice... a je tady po turistických cestách plno šutrů, kam s vozíkem nemůžeme...

Už jsme zase v Melbourne na letišti... Za dvě hodiny letíme do Rudého středu Austrálie, k posvátné hoře Uluru. Tak na to se, s velkou pokorou, těšíme moc. Na té fotce jsem s velkým batohem na zádech já..., dala jsem před letištěm mobil klukovi skejťákovi a asi se lekl, že by mě mohli zavřít pro krásu, tak to raděj rozmazal.
No teda, je to naprostej nářez, my jsme fakt tady... Nevšední nádhera, pocit úplně posvátný, nepopsatelný...

Počkaly jsme si dnes na západ slunce u Uluru a stálo to za to... Každý den, hodinu před západem slunce, najedou na vyhlídkovou silnici desítky aut a lidi vytáhnou stolečky a židličky a mají relax u Uluru. Všichni fotí a vrčí kamery a je naprostá pohodička... Pokochejte se taky...

Dobrá rada... Kdo pojedete do Austrálie k Uluru, rozhodně si pořiďte takovouto síťku proti otravným mouchám. Jsou maličký, lezou do nosu, do uší, do očí a jsou všude a jsou jich stovky. Síťky mají v každé věcičkárně, tedy suvenýrech a stojí kolem 15 dolarů. A kupte si světlou,... já si koupila tmavou a na tý jich furt seděly desítky a Maru má bleděmodrou a sedla na ni jedna, dvě...
Uluru bylo nádherné, ale přelet z letiště Ayers Rock do Sydney se společností Jetstar už tak hezký nebyl. Po přistání mi bylo divné, že vozík nečeká u východu z letadla. Stál až v hale, u zavazadel. Všimly jsme si, že je ruplý svár dvou duralových trubek z konstrukce pod sedačkou a vozík je tím pádem nepoužitelný. S asistentkou jsme přešly k přepážce stížností a pořád se řešilo, co s tím. Nakonec nám půjčili letištní vozík a ten Maruščin opravují. Je sobota, prý v pondělí nám jej přivezou na hotel. Musíme doufat, hlavně, aby byl funkční.

I když nám aerolinky rozbily invalidní vozík, nezastavilo nás to a frčíme dál... Zrovna si v Sydney dáváme pivečko u Opera House... wow wow wow, je to hustý..

No, tak to musíte, děcka, vidět..., Sydney v podvečer... Počkaly jsme si na měkké pozdní sluníčko a Opera byla překrásná... Vozík máme stále půjčený z letiště a ten Maruščin prý bude opravený až v pondělí odpoledne, nejpozději v úterý ráno. Vracely jsme se už za tmy, šly kolem kostela, kde Armáda spásy rozdávala potřebným jídlo (a že jich tady je!!!..., asi jako ve všech velkých městech světa...)..., koupila jsem si pivo...a jdeme do prádelny, už nemáme co na sebe...

Všem hodným lidičkám, kteří nám drželi palce - Maruška už sedí na svém vozíku, je opravený a přivezli nám ho až na hotel. Díky Všem za podporu...
Zítra zatěžkávací zkouška, výlet vlakem do krásných Blue Mountains... Mějte hezký den, my už máme v Austrálii 20:10...

Dnes ZOO, konečně koaly, spaly nám nad hlavou...

Blue Mountains... Modré hory. Vlakové nádraží v Sydney jsme s Maruškou našly, nástupiště taky, dvě hodiny vlakem jely do asi 100 km vzdáleného města Katoomba a stálo to za to... Tři sestry jsou známé skály, a pověst říká: Tři sestry, Meehni, Wimlah a Gunnedoo, se zamilovaly do tří bratrů jiného kmene a kmeny lásce nepřály, sňatek nedovolily. Kluci si sestry chtěli dobýt silou, tak šaman holky proměnil v kámen, aby je ochránil. Jenže ho v boji zabili a on jediný znal zaklínadlo. Proto zůstaly kamenné. Tolik pověst... Jely jsme hodně prudkou lanovkou, prošly kus pralesa s liánami a zajímavými stromy a byl to moc hezký výlet..
Na jedné ze střech Sydneyské Opery byla v 7 večer světelná show. Uvnitř balet, svátečně ustrojené páry důstojně míjely nás baťůžkáře sedící na schodech a ... všichni jsme se v tom teplém podzimním podvečeru usmívali...

Další den byl dnem hezkých setkávání...
Do vlaku nám pomáhala příjemná Japonka s baťůžkem, možná Korejka. Potkaly jsme ji znova na vyhlídce v Blue Mountains a potřetí na nás mávala na vlakovém nádraží.
Ve vlaku za námi přišla paní z Tasmánie,... všilma jsem si jí už dřív, protože si dlouho čistila zuby zubní nití. Pročesala si vlasy a přišla si povídat s Maruškou... O nás, o Čechách, o Hobardu, o tasmánském ďáblovi, o kráse Tasmánie. Náš původní plán Tasmánii zahrnoval, asi nám přišla připomenout,
že tam taky jednou musíme...
Zvláštní pán v mém věku měl namísto pravé ruky hák, ...takový menší, spíš háček. Povídal si s Maruškou, sundal si bundu a pověsil si ji na svůj vlastní háček. Ptala jsem se, jestli dopravní nehoda (jako naše kamarádka Alenka) , ale prý v 16letech vyráběl s kamarádem dělobuchy...
A další milé setkání... Večer u Opery přišel za námi vysoký Australan, a prý jestli nejsme Češky. Že má českou manželku, a že ji zavolá. Hezká malá blondýna, čtyři dcery v pubertě, žijí na farmě u Adelaide a všechny dcery naučila česky. ... asi hodinu jsme si povídali...
Tak toto bylo moc hezký...

Jak to uteklo... Dnes, 20. dubna 2018 jsme poslední den v Sydney a zítra poletíme skoro 10 hodin do Hongkongu, pak 11 a půl hodiny do Amsterdamu a odtud domů... Ale i ten poslední den jsme si parádně užily. Autobusem 333 jsme jely na oblíbenou a asi nejznámější pláž Bondi Beach. Je to ráj pro surfaře... a že nich tam bylo!!!

Zašly jsme ještě do krásné budovy Sydney Museum, kde byly zajímavosti o počátcích města, o stavbě Opera House a o Aboriginci Bennelongovi, který měl domek tam, co stojí Opera...

Celý den bylo krásně, pofukovalo, odpoledne se zatáhlo a bylo na déšť... Asi aby nám nebylo líto, že se musíme s krásnou Austrálií rozloučit...

Děkujeme všem kdo cestovali s námi a drželi nám palce, když jsme byly v úzkých. Rády jsme se s vámi podělily o krásy Austrálie a o radost z cestování... Tak ahóóój v sobotu doma!!!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama